Vývoj cen energií a její vliv na obyvatele

Když jsem si připravoval podklady pro tento článek, byl jsem si jistý, že závěr bude jednoduchý a jednoznačný. Hlubším studováním této problematiky jsem však dospěl k opačnému závěru. Celou problematiku nepopíše jeden graf, který bude ukazovat, jak strmě rostou ceny jednotlivých komodit v absolutních hodnotách vztažených na jednotku, a jak se dá předpokládat, že tento trend bude pokračovat.

Následující graf ukazuje vývoj ceny zemního plynu v období 2000 až 2013 (zdroj: cena-plynu.eu):

 

Obdobný průběh můžeme sledovat i u vývoje cen elektrické energie (zdroj: kalkulator.tzb-info.cz).

Nesmíme však zapomenout na jeden velmi důležitý moment, a to je i růst průměrné mzdy.

Z uvedených grafů vyplývá, že obdobné tempo růstu cen energií, sledoval i růst průměrných mezd. Problém je však v tom, že statistický průměr nevystihuje reálný stav příjmů obyvatelstva. Průměrné a vyšší mzdy dosahuje méně jak 20 % obyvatelstva.

Blíže k reálnému stavu se dostaneme, pokud použijeme tak zvaný medián. Medián vyjadřuje nejčastěji se vyskytující hodnotu v daném souboru. V případě ČR je to cca 82 % průměrné mzdy. Toto číslo vyjadřuje přesněji rozložení příjmů. A je na něm vidět, že růst cen energií tuto nejčetnější skupinu ohrožuje daleko více, protože podíl finančních prostředků vynaložených ze mzdy na úhradu energií je daleko větší.

Nesmíme však zapomenout ani na nejohroženější skupiny obyvatel, které jsou zastoupeny převážně osobami v důchodovém věku a mladými rodinami s malými dětmi. U těchto nedosahuje příjem ve většině případů ani 50 % průměrné mzdy.

Je dobré, abychom si také uvědomili, že ceny energií rostou i v závislosti na jejich spotřebě. Pokud spotřeba roste, roste i cena, což je dobře vidět na následujícím grafu, který ukazuje celkovou energetickou bilanci ČR v letech 2000 až 2011. Graf ukazuje i pokles spotřeby v letech 2008 a 2009, kdy započala první větší ekonomická krize po roku 1989. Tato období jsou však specifická tím, že s sebou nesou i další negativní vlivy jako je pokles zaměstnanosti, stagnace či pokles mezd.

Z uvedených informací jednoznačně vyplývá, že růst cen energií můžeme očekávat s velmi vysokou pravděpodobností. Dále je jasné, že pro více jak 82 % obyvatel je velmi důležité tento růst eliminovat snižováním spotřeby. Podle mého názoru není řešením například snížení teploty v bytě v průběhu zimy (Hrozí různé negativní efekty, které ekonomiku mohou ve svém důsledku ještě zhoršit), ale výrazným způsobem zvyšovat efektivitu využití energií. O možnostech se dočtete v rámci dalších článků nejen tohoto speciálu.

Stále totiž platí, že ekologická a ekonomická energie je taková, kterou nespotřebujeme, aniž bychom snížili svoje životní standardy.

Autor: PeN